Borovanští poutníci

Dnes je to týden, kdy jsme se vrátili z poutní cesty z Prahy na Vysočinu.

Pohyb po Praze byl bez problémů hlavně zásluhou pokynů autora trasy. Velice milé přivítání nás čekalo u karmelitánů. Zádrhel byl jen s parkováním kol, s tím se prý u nich nepočítá a bylo nám řečeno, že musí být venku na nádvoří. Po chvilce jsem se s paní recepční domluvil a kola putovala do garáže. Ubytování výborné a při placení ještě výrazná sleva. Následovala prohlídka Lorety. Po prohlídce nádherné Lorety jsme navštívili ještě několik míst v Praze.

Pro první den jsme si vybrali trasu D. Ráno po účasti na M.S vyrážíme do deště. Pršet přestalo před Vraným nad Vltavou. Ale za odměnu se nám začal terén vlnit. Bez větších problémů se dostáváme po 94 km do Ledečka. Na prohlídku pivovaru ani dalších zajímavostí nebyl čas. Mimo občerstvovacích zastávek nás zdržela oprava prasklé pneumatiky asi 10 km před Kostelcem u Křížků. Museli jsme složitě shánět plášť i duši. Po snídani v bufetu vedle hotelu Ledečko se vracíme do sázavského kláštera pro razítko. Nejprve nám paní říkala, že je to podmíněno prohlídkou, ale nakonec jsme razítko dostali a k němu samolepku kláštera a vyrážíme na trasu A do Želiva.

Na trase navštěvujeme hrad Český Šternberk, kde některý jedinci už musejí nabít svoje akumulátory, jelikož kopečky jsou zde vydatné. Za hezkého počasí pokračujeme a kocháme se nádhernou krajinou, až už dost vyčerpaní přijíždíme do obce Senožaty, kde se v místním hostinci občerstvujeme.

Silnice do Želiva přes Křelovice je uzavřená z důvodu opravy mostu přes Želivku. Domácí obyvatelé nás ujišťují, že se přes řeku dostaneme po provizorním mostě, který je 400 m od silnice. Žádný most nenacházíme, a tak po plahočení ve vysoké trávě a blížící se bouřce se rozhodujeme řeku přebrodit. Za deště přijíždíme do kláštera. Na recepci zjišťujeme, že asi nemají velký zájem o ubytování, jelikož mají pro nás rezervaci devět! pokojů (objednávka byla 2×2 a 2×3 lůžka) za příplatek 100 Kč, čili 500 Kč za lůžko. Po delší debatě jsme se domluvili na vícelůžkových pokojích a ceně 400 Kč/os. se snídaní.

Po zkušenostech s kopečkama a přibývající únavě s ohledem na protažení etapy do Žirovnice volíme opět trasu A. Nádherná cesta kolem Želivky, přehrady a vodní nádrže Sedlice se všem velice líbila. Doporučenou vynikající zkratku u Radětína jsem využil sám, ostatní neměli důvěru. Při napojení zpět na 1223 jsem si trochu pozdě uvědomil že cykloznačky jsou otočeny myslím o 180° a už jsem se nevracel abych je srovnal. Po odpočinku a obědě v Pelhřimově se vydáváme na Křemešník. Při klesání v Putimově kámoši neodbočili na Proseč a jeli po značkách na silnici. Chtěl jsem kopírovat doporučenou trasu, tak jsem se přes Proseč vydal sám. Trochu jsem se u rybníčků zamotal a jel jsem po červené až na Křemešník. Ostatní už tam byli a pomalu chtěli odjíždět, únava udělala své a já jsem ani nepořídil společnou fotku. Na můj vkus kolegové zbytečně chvátali, a tak jsem si Křemešníček moc neužil. Pokračovali jsme do Žirovnice na nocleh. Celkem 59 km.

V pátek jsme to ještě vzali do Bechyně a v sobotu domů. Je to trasa, vzhledem k překonanému stoupání, trochu náročnější a se slabší orientací, jako byl náš případ, je potřeba se na cestu občas zeptat, ale to je detail. Na zajímavá místa, také vzhledem k vysokému počtu cyklopoutníků (9), moc času nezbývalo. Celkově musím vzdát velký obdiv a poděkování za takové dílo, které se touto poutní cyklotrasou podařilo.

Domů se vracíme unaveni, ale s dobrým pocitem vykonané poutě.

Za borovanské cyklopoutníky

Pavel Kroupa 23.7.2017

foto 7
foto 7
foto 6
foto 6
foto 5
foto 5
foto 4
foto 4
foto 3
foto 3
foto 2
foto 2
foto 1
foto 1

Komentáře

Děkujeme za komentář!