DSC00392

Velký dík za skvělý nápad i roky práce patří autorovi poutní cyklotrasy Petru Holkupovi. Vykonaná poutní cesta nás duševně obohatila a povznesla. Posunula nás nad běžný cykloturistický výlet a na mnoha místech nás donutila se zastavit, zamyslet, zjihnout.

Začátkem září jsme se rozhodli v pětičlenné skupince vyrazit. Zvolili jsme nejkratší trasu A z Prahy na Křemešník. Cesta vlakem z Pelhřimova do Prahy s přestupem v Táboře probíhala překvapivě bezproblémově a pohodlně. Je dobré si zakoupit jízdenky rovnou z místa odjezdu do cíle a využít skupinové slevy 2 – 5 osob. Už průjezd Prahou z hlavního nádraží na Loretu na kole byl neobvyklý a euforizující zážitek.

Tiché a klidné ubytování u kapucínů na Hradčanech, večerní procházka stověžatou Prahou, povídání u čaje se slovenským mnichem, ranní návštěva Lorety, to jsou zážitky, na které se nezapomíná.

Velmi se nám líbilo vedení trasy přes Letenské sady s výhledy na pražské mosty, Hradčany, Malou stranu nebo průjezd 300m žižkovským tunelem pro pěší a cyklisty pod Vítkovem. Prahou jsme projeli bez problémů. Cestu jsme si stáhli ze stránek http://poutnicesty.cz/ do mobilu, přibrali pro jistotu dvě powerbanky, takže jsme neměli problém, kudy jet. Tištěného cykloprůvodce jsme využívali hlavně pro informace o zajímavostech na cestě, kontaktech na ubytování a uplatňování slev.

Hned za Prahou byla krajina trochu fádní, ale to nevadilo, stále jsme byli „vyživeni“ Prahou historickou. Za nedlouho nás čekala „koupel v zeleni“ aneb průjezd Voděradskými bučinami. Na oběd nám to akorát vyšlo do Jevan a báječné hospody Na statku, která je pro cyklisty jako stvořená. Má velikou terasu, skvěle tam vaří, zejména hotovky, obsluha rychlá a příjemná. Po venkovní obhlídce kostela ve Skalici (průvodce pan Podlešák měl zrovna dovolenou) jsme se ubytovali kousek nad Sázavou v Benátkách na statku http://www.statekbenatky.cz/ .Výborná kuchyně, skvělá obsluha a rodinná atmosféra nás překvapily a naprosto pohltily.
Ráno jsme si prohlídli Sázavský klášter jen zvenčí, protože jsme ho nedávno navštívili uvnitř a pokračovali do Želiva. Pokud bychom ještě chtěli navštívit hrad Český Štemberk, bylo by dobré rozložit trasu na dva dny i kvůli kopcovité krajině a narůstající únavě. Velmi hezká byla cesta podél Sázavy. Do Želiva jsme přijeli kolem 19 hod večer. Byli jsme předem upozorněni, že v Želivě právě probíhá pouť. Pouťové atrakce byly všude i v areálu kláštera. Dobrou zprávou byl bohatý program, tři ranní mše, jedna s Mons. Václavem Malým. Šli jsme se ubytovat. Právě zrekonstruované ubytování v klášteře nás ohromilo. Silné klášterní zdi odhlučnily venkovní ruch, klenuté stropy, vše bílé, pohledy oknem do zahrady, 900 let historie. Den jsme završili večeří v klášterní restauraci.
Ráno, na lačno, jsme navštívili první ranní mši v nádherném kostele mistrně přestavěném Janem Blažejem Santinim. Po snídani, která je součástí noclehu, jsme absolvovali prohlídku kláštera s výstupem na věž. Chtěla bych poděkovat průvodkyni paní Heleně Jelínkové za její nadšení, za strhující a poutavý výklad. Jako správní poutníci jsme vše absolvovali v cyklooblečení. Protože bydlíme v Pelhřimově, návštěvu města Pelhřimov jsme vynechali a zkrátili si trasu přímo na Křemešník. Krajina kolem řeky Želivky až na Křemešník je naší srdeční záležitostí a patří do našich „top cyklotras“.

Cyklopouť jsme zakončili vytlačením kol od Zázračné studánky křížovou cestou až na náš milovaný Křemešník, kde jsme se ještě zúčastnili komentované prohlídky kostela.

Počasí nám přálo, jen z Křemešníku domů jsme jeli za deště. Za 3 dny (od čtvrtka odpoledne do neděle odpoledne) jsme najeli bez několika metrů 200 km. Všechny slevy popsané v průvodci jsme bez problémů uplatnili. Už zbývá se jen těšit na další poznávání krásných koutů naší země z perspektivy poutníka!

Naše pětka

Irena

Komentáře

Děkujeme za komentář!